6. srpna 2026, Praha – Navrhované omezení finančního programu GREENGAS v rámci Modernizačního fondu může snížit prostor pro podporu dalších projektů výroby obnovitelného vodíku v Česku. Česká vodíková technologická platforma HYTEP respektuje potřebu přizpůsobit rozdělení prostředků aktuálním příjmům Modernizačního fondu. Současně upozorňuje, že zachování alespoň cílené podpory vodíkových projektů bude důležité pro plnění závazných evropských cílů, dekarbonizaci českého průmyslu a omezení budoucích nákladů povinných subjektů.

Modernizační fond je financován především z výnosů z emisních povolenek. Objem prostředků, který bude mít Česká republika skutečně k dispozici, se proto odvíjí od jejich ceny na trhu. Aktuální odhad celkových prostředků fondu pro období 2021–2030 činí přibližně 384 miliard korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) společně se Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP) proto průběžně upravují finanční rámec jednotlivých programů tak, aby odpovídal reálně dostupným příjmům a prioritám české energetické transformace.

Základní podmínky programu GREENGAS schválené v roce 2024 vyčlenily na tento program tři procenta celkových prostředků Modernizačního fondu, což při současném odhadu odpovídá přibližně 11,5 miliardy korun. První výzva GREENGAS č. 1/2024 měla alokaci 3 miliardy korun a byla zaměřena na instalaci nových elektrolyzérů pro výrobu obnovitelného vodíku a na akumulaci obnovitelné elektřiny do vodíku. Navrhovaná úprava by měla celkový finanční rámec programu výrazně přiblížit právě objemu této první výzvy.

„Snížení očekávaných prostředků je vzhledem k vývoji ceny emisních povolenek a dosavadní absorpční kapacitě vodíkových projektů částečně pochopitelné. Oceňujeme, že MŽP a SFŽP vyčlenilo prostředky na podporu obnovitelného vodíku a otevřelo první výzvu již v roce 2025. Současně je však potřeba připomenout, že Česká republika musí od roku 2030 plnit závazné cíle pro využívání obnovitelného vodíku v dopravě a průmyslu. Bylo by proto vhodné zachovat možnost podpory dalších kvalitně připravených projektů,“ zdůrazňuje Martin Křemenák, výkonný ředitel České vodíkové technologické platformy HYTEP.

Plnění závazných cílů bude vyžadovat dostupný vodík

Zákonné povinnosti se budou od roku 2030 vztahovat především na dodavatele pohonných hmot a podniky spotřebovávající vodík v průmyslu. Podle aktuálních odhadů HYTEP si plnění cíle v dopravě může vyžádat fyzickou spotřebu více než 14 tisíc tun obnovitelného vodíku ročně. Průmyslový cíl může představovat nejméně 1 600 tun obnovitelného vodíku ročně. Přesné množství bude záviset na vývoji spotřeby paliv a vodíku.

Nesplnění těchto povinností je spojeno s finančními sankcemi. Nejde přitom o pokutu ukládanou České republice jako státu, ale o sankce pro konkrétní dodavatele paliv a průmyslové podniky, které své zákonné cíle nesplní. „Pokud by povinné subjekty v dopravě stanovené cíle neplnily, související sankce by je mohly vyjít až na šest miliard korun ročně. V praxi samozřejmě očekáváme, že budou hledat cesty ke splnění svých povinností. Bez dostatečně dostupného obnovitelného vodíku však mohou růst jejich náklady, které se následně mohou promítnout také do cen pohonných hmot a dalších výrobků,“ doplňuje Jan Sochor, seniorní analytik České vodíkové technologické platformy HYTEP.

Domácí výroba a budoucí dovoz se musí doplňovat

Aktualizovaná Vodíková strategie České republiky z roku 2024 počítá s postupným rozvojem domácí výroby a následně také s dovozem obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku ze zemí, které mají pro jeho výrobu příznivější podmínky. Do roku 2030 se strategie zaměřuje především na vznik lokálních vodíkových údolí s provázanou výrobou a spotřebou. V období po roce 2030 počítá s postupným zapojením Česka do evropské přepravní infrastruktury.

Program GREENGAS byl od počátku koncipován nejen pro podporu elektrolyzérů, ale také pro financování infrastruktury potřebné pro přepravu, distribuci a skladování obnovitelného vodíku, obnovitelných paliv nebiologického původu a biometanu. Připravené přeshraniční infrastrukturní projekty proto zůstávají důležitou součástí budoucího vodíkového hospodářství České republiky.

„Projekty zaměřené na postupnou přestavbu části plynárenské infrastruktury pro přepravu vodíku zůstávají pro Českou republiku strategické. Pro jejich financování se proto počítá s hledáním vhodného řešení případně také v rámci dalších programů Modernizačního fondu po roce 2026,“ upozorňuje Ivo Marcin, náměstek ministra životního prostředí.

Využít zkušenosti z první výzvy

V první výzvě programu GREENGAS bylo schváleno celkem 11 projektů na podporu výroby obnovitelného vodíku s požadovanou podporou přibližně 1,8 miliardy korun. Konečná výše skutečně využitých prostředků bude záviset na realizaci jednotlivých projektů a jejich výsledném čerpání. Pokud by některé projekty nebyly realizovány nebo nevyčerpaly celou přidělenou podporu, mohly by v programu zůstat prostředky využitelné pro další cílenou výzvu.

„Neprosazujeme zachování původního finančního rámce bez ohledu na reálnou připravenost projektů. Považovali bychom však za vhodné, aby případné nevyužité prostředky z první výzvy zůstaly k dispozici pro podporu dalších kvalitních projektů výroby obnovitelného, případně nízkouhlíkového vodíku, pokud to umožní evropská pravidla,“ říká Martin Křemenák.

Od přípravy první výzvy se zároveň změnil evropský rámec veřejné podpory. Evropská komise přijala v červnu 2025 nový rámec státní podpory pro Dohodu o čistém průmyslu (CISAF), který má členským státům usnadnit podporu čisté energie, nízkouhlíkových paliv a dekarbonizace průmyslu. Evropská pravidla pro výrobu obnovitelného vodíku mají být rovněž dále vyhodnocována a jejich formální přezkum je plánován na podzim 2026.

„Navazující výzva by mohla využít zkušenosti žadatelů i SFŽP z první výzvy a být nastavena tak, aby lépe odpovídala aktuálním podmínkám na trhu. První výzva například neumožňovala v podpořeném elektrolyzéru výrobu jiného než obnovitelného vodíku. Flexibilnější podmínky by mohly zvýšit využití zařízení a ekonomickou životaschopnost projektů, aniž by byl oslaben hlavní účel podpory,“ shrnuje Martin Křemenák.

Možnost podpory vodíkových projektů zároveň nekončí pouze případným omezením programu GREENGAS. Dekarbonizační projekty průmyslových podniků zařazených do systému EU ETS mohou být za stanovených podmínek podporovány také prostřednictvím programu ENERG ETS. Ten je zaměřen na zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslové výrobě. Evropský rámec veřejné podpory pro tento program výslovně počítá také s přechodem průmyslových podniků od fosilních paliv k obnovitelnému vodíku nebo palivům vyrobeným z vodíku.

„V případě projektů zaměřených na dekarbonizaci stávající výroby vodíku z fosilních paliv zůstává relevantní také program ENERG ETS. Tento přístup odpovídá hlavnímu poslání Modernizačního fondu podporovat modernizaci české energetiky a průmyslu prostřednictvím investic vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti, technologické modernizaci a dlouhodobé konkurenceschopnosti českého hospodářství,“ uzavírá náměstek Ivo Marcin.